Prázdniny letos začaly pro každého jinak… my jsme vyrazili směr Slovinsko na mezinárodní turnaj házené v Koperu 28. ročník EUROFEST a po sobotní dlouhé cestě jsme stihli i moře.
Vyrazili jsme v počtu 8 dětí a 3 dospělí, 2 auta, několik karimatek a kufrů a taškou s řízky v brzkých hodinách v sobotu 2.7.2022. Cesta byla pohodová, žádné kolony, žádné nehody ani zdravotní potíže 🙂 Zastavili jsme 2x (jednou omylem) a podruhé 2 hodiny před cílem, abychom se posilnili. V autě plném kluků bylo veselo, trénovali si písničku Míši Růžičkové na její Haloweenksou show :-D.
Když jsem se blížili k moři, už jsme cítili to mrazení, které člověka provází, když jede do něčeho nového, co nezná a vědomí toho, že jedeme hrát, ne si až tak užívat, to měl v sobě každý jeden.
Ubytovali jsme se ve škole, kde bylo mnoho dalších států, ale i Češi, což bylo fajn a ukázalo se to i při finálových zápasech, kdy nám tým Kostelce nad Labem fandil – děkujeme!
Rozhodili jsme matrace, zajistili klíče a jídlo a po stresovém zjištění, že jeden hráče nemá boty na házenou a uklidnění, že 12km přes hranice v Itálii je Decathlon a boty tam mají, jsme se šli podívat k moři. A bylo úžasný!!! Čisté, teplé, kamenité, naštěstí všichni měli boty do vody a v tom parnu se nahrnuli do vody.
Cesta z pláže byla do strmého kopce zpět do školy, o to víc nám chutnala večeře a pak už jsme odeslaly naše holky na koloběžkách směr jejich apartmán a my si šli zahrát na místní nádherný ovál fotbálek.
Nedělní ráno začalo tréninkem, následovala snídaně, cesta k moři a koupačka, odpoledne zpět do školy na oběd a pak už první utkání s jinými pravidly, neznámým soupeřem a v horkých klimatických podmínkách jsme odehráli s týmem Polska a rozdrtili soupeře skórem 25:7.
Po zápase večeře a pak už nás čekaly velké přípravy na zahajovací ceremoniál. Znění bylo: originální kostým a my jsme se rozhodli pro kyjovské kroje. Zaplatily jsme si půjčovné a vezly je až do Slovinska. A i když jsme nevyhráli plavbu lodí, neboť nás předběhl početný a hlučný tým z Francie, lidé se zastavovali, fotili se s námi, stejně jako mnoho jiných týmů, například Mexiko.
Třetí den téměř ve stejném duchu … dopoledne u moře na atrakci, k tomu trocha potápění, plavání a černý Petr na dece.
Slunce nás zmohlo a po pozdějším obědě někteří zabrali, jiní zajeli s trenérem na zmrzku.
Před utkáním rychlá rozcvička a hurá na zápas s týmem Grosuplje 2. První půlka s naším gumákem, druhá s míčem soupeře. Dlouho jsme drželi nulové skóre naší brány, soupeř hrál pěknou aktivní hru, došlo k menšímu zranění našeho hráče a tím i k prodloužení času utkání. Konečné skóre 5:18 pro nás.
Za odměnu jsme zašli do centra na pizzu a udělali si krásnou večerní procházku podél moře. Je to s těmi našimi skoro puberťáky někdy opravdu sranda 
Den čtvrtý na Slovinsku nás trochu překvapil. Dopoledne u moře nás zaskočil déšť, takže jsme šli zpět do školy (a byl to teda pěkný kopeček), odpoledne jsme se šli společné znovu vyblbnout na nafukovací překážky.
Po návratu do školy jsme zjistili, že náš zápas byl přesunut na dřívější čas a už jsme měli hrát 
Nikdo nám o tom neřekl a nastal zmatek a stres. Po dohodě s pořadateli a díky protihráči, který na nás počkal, jsme nakonec mohli vzájemné utkání odehrát a to vítězně. Fanoušci soupeře na nás po zápase bučeli a to přitom bylo utkání opravdu pohodové a koukatelné. Trenér protihráče dostal pár minut před utkáním červenou kartu a byl vykázán z hřiště, ale nestalo se.
Nikdo nám o tom neřekl a nastal zmatek a stres. Po dohodě s pořadateli a díky protihráči, který na nás počkal, jsme nakonec mohli vzájemné utkání odehrát a to vítězně. Fanoušci soupeře na nás po zápase bučeli a to přitom bylo utkání opravdu pohodové a koukatelné. Trenér protihráče dostal pár minut před utkáním červenou kartu a byl vykázán z hřiště, ale nestalo se.Po zápase jsme zašli do obchodu doplnit pár zásob, na večeři a pak krátkou procházku do centra na zmrzlinu.
Pátý den na turnaji byl herně náročný. Dopoledne strávily děti u moře, ale v hlavě se všem honily myšlenky na 3 utkání, která nás čekala. Po slabším obědě jsme si dali krátký odpočinek, který jsme museli skončit dříve, do haly nedorazili rozhodčí a aby neměly zápasy zpoždění, pískali trenéři, i ten náš.
Pak už nás čekal boj s velmi kvalitním místním týmem RD Koper, který dosud neprohrál. Po náročných 16ti minutách ale dopadl pro nás dobře a zvítězili jsme 11:14.
Po krátké pauze jsme nastoupili znovu na hřiště a sehráli utkání s týmem Grosuplje 1, opět velmi dobrý soupeř s rychlým útokem, výsledek však 9:16 pro Sokolnice.
Tím jsme se umístili první v tabulce a dle místních pravidel museli odehrát zápas se čtvrtým týmem v tabulce o postup do finále.
Povedlo se, porazili jsme tým Grosuplje 2 s výsledkem 18:8.
Finálový šestý den jsme uzavřeli tím nejlepším možným způsobem – vítězstvím 
Utkání s týmem Koper bylo náročné a bez ohledu na rozhodčí, který nebyl zrovna nakloněn naší straně, na hráče nasazeného z vyšší kategorie (což jsme ale zjistlili později) a po prohrané první půlce 6:8, jsme si druhou polovinu již pohlídali (14:13) a kluci na hřišti nechali vše! Výsledek je neskutečný a stálo to za ten čas, cestu i peníze.
Musíme vyzdvihnout práci všech kluků a holky a stejně tak trenéra! Tohle bude jistě krásný zážitek a vzpomínka do budoucna.
Tým:
#1 Mirek Baxant
#5 Viktor Šeránek
#8 Emma Mrkvicová
#9 Adam Mrkvica
#11 Matěj Michalík
#12 Ondřej Michalík
#13 Petr Váňa
#15 Matěj Táborský
Trenér: Zdeněk Mrkvica
Podpora:
Jana Mrkvicová, Eva Michalíková
Byla to nákladná cesta, kterou hradily výhradně rodiče a trenér.
Nemáme naprosto žádnou finanční podporu, kromě Sokola. Ten nám ale neplatí vše, jak se zdá. Dětem jsme chtěli dopřát na Slovinsku vše, aby byly spokojené, ale věřte, že z peněz, které se vybraly to nestačilo. Vyúčtování, kolik platil trenér za děti ze svého jsme nedostali, protože si to nepřál.
Děkujeme všem za důvěru a jelikož mnoho s dětí ukončilo svoji kariéru v MINI, uzavřeli ji tím nejlepším způsobem. Ať se Vám daří v mladších žácích!
Za Sokol Sokolnice děkujeme za skvělou prezentaci naší malé obce v tomto roce doma i ve světě.
